ŠKOLNÍ ZRALOST

Školní zralost z praxe

„Školní zralostí se rozumí taková fyzická, psychická a sociální připravenost dítěte na školu, která mu umožní optimální zapojení do vyučovacího procesu bez nebezpečí ohrožení či poškození tělesného a duševního zdraví při školní zátěži“(Nováková, 1997).

Bednářová hovoří o čtyřech oblastech školní zralosti. Kognitivní, mezi něž patří například řeč, zrakové a sluchové vnímání, matematické představy, za druhé je to emočně-sociální zralost, za třetí úroveň práceschopnosti a schopnosti koncentrace pozornosti, a nakonec tělesný vývoj (Bednářová, 2010).

Během komunikace s rodiči často slýcháváme věty: „Ten náš kluk umí krásně malovat, rád staví stavebnice, do školy se těší, sice hůř mluví, ale to přece neznamená, že není zralý“. Řeč je nejdůležitějším prostředkem dorozumívání, v řeči se rozvíjí myšlení. Pokud dítě nesprávně vyslovuje a jsou u něj diagnostikovány narušené komunikační schopnosti, odpovídá to nezralosti v oblasti kognitivních funkcí.

Na počátku školní docházky můžeme u takového dítěte očekávat potíže v porozumění verbálně podávaných informací, sníženou verbální pohotovost a obratnost, nedostatky se mohou objevit i v porozumění řeči, v chápání textu, výkladu, zadání, nedostatku ve slovosledu v oblastech s aplikací gramatických pravidel do písemné podoby, menší chuť ke komunikaci, nesprávná formulace otázek a vyjadřování se (Bednářová, 2010).

Pokud se dítě jen těžko dovede v předškolním věku odloučit od matky, znamená to, že není dostatečně rozvinuta oblast emocionálně – sociální zralosti.

Děti samostatné a vytrvalé jsou schopné plnit úkoly dle zadání a požadavků učitelek. Mají dostatečně rozvinutou oblast pracovní zralosti a pozornosti.

V rámci tělesného vývoje platí, že pokud je dítě drobné, malé, hubené, neznamená to, že je nezralé. Velkým vlivem se na tělesné zralosti podílí i genetika rodičů.

Děti stejně staré se vyvíjejí různým tempem, platí tedy individuální vývoj ve všech oblastech školní zralosti. V určitém období věku jsou změny pomalejší, či rychlejší a výraznější. Proto je v období zápisu do první třídy důležitá alespoň orientační diagnostika, díky níž lze alespoň přibližně zachytit aktuální úrovně školní zralosti a individuálně nastavit odpovídající podporu rozvoje těch kognitivních funkcí, jejichž úroveň není dostatečná pro zdárné zvládnutí trivia.

1.1.1                  Pedagogická diagnostika

„Pedagogická diagnostika je komplexní proces, jehož cílem je poznávání, posuzování a hodnocení vzdělávacího procesu a jeho aktérů“ (Zelinková, Olga, 2001).

Pokud učitel dostane první třídu, měl by znát rodinnou anamnézu, diagnostiku jednotlivých dětí, měl by děti navštívit ve školce, setkat se s rodiči.

Dle Bednářové (2010) je zápis velkou příležitostí školy seznámit se s dětmi. Při zápisu lze posoudit, zda je dítě na školu zralé, připravené. Zápis by měl dopomoci k rozlišení dětí, zda jsou pro zahájení školní docházky způsobilé, či by bylo vhodné doporučit rodičům odklad z důvodu nezralosti, nepřipravenosti. Pokud nastane situace, kdy se dítě jeví jako nezralé, je nezbytné rodičům vysvětlit, v čem je dítě nevyzrálé a navrhnout možná řešení.

„Jednou ze základních zásad pedagogické diagnostiky je posuzování vývoje dítěte vzhledem k jeho osobnímu pokroku v průběhu času. Porovnávání výkonu dítěte s výkony ostatních vrstevníků hraje v předškolním věku méně důležitou roli“(Morávková, Monika, 2020).

1.1.2                  Oblasti diagnostiky při posuzování dítěte

1.1.2.1                       Školní zralost – způsob komunikace v naší ZŠ

Pravidelně každý rok v lednu svolává ŠPP při ZŠ a MŠ Velká Losenice informativní schůzku rodičů budoucích prvňáků na téma Školní připravenost. Společné setkání je vedeno formou kulatého stolu, kde je s rodiči veden řízený rozhovor za účasti učitelek MŠ.

Rodiče dostávají informace o oblastech, které ovlivňují školní zralost a blíže se seznamují s jednotlivými činnostmi, aktivitami pro rozvoj schopností a dovedností.

Týden před zápisem svolává VP metodickou schůzku, které se účastní učitelky z MŠ. Na této schůzce učitelky z MŠ  blíže informují učitele o jednotlivých dětech, seznamují je s rodinnou anamnézou a výsledky jejich práce.

Tento školní rok proběhne zápis v termínu: bude doplněno.

V průběhu společné komunikace se rodiče blíže seznamují s jednotlivými oblastmi školní zralosti, důležitost oblastí pro zvládnutí trivia a jakým způsobem se zaměřit na rozvoj jednotlivých oblastí v domácím prostředí.

1.1.2.2                       Oblast koncentrace pozornosti

1. Co je to koncentrace pozornosti

Před vstupem do školy by mělo dítě zvládnout koncentraci na zadanou práci, záměrnou pozornost, umět si vybrat, co potřebuje sledovat a upozadit rušivé prvky. Vydrží pracovat v klidu, projevuje vytrvalost, pracuje samostatně (Bednářová, Jiřina, 2010).

2. Proč je zralost pozornosti důležitá pro školu

 Pozornost je u dětí vyžadována. Dítě by mělo být schopno se po určitou dobu soustředit na určitý úkol, či činnost. Schopnost soustředění by měla být v tomto období alespoň 15 minut. Dítě by mělo být schopné přecházet z jedné činnost na druhou.

3. Jak podpořit pozornost v domácím prostředí

V domácím prostředí je vhodné zaměřit aktivity na – skládačky, puzzle, lego, obrázkové křížovky, obrázkové hádanky, čísla a obrázky, pexeso, Kimovy hry, hledání rozdílů na obrázcích, řešení hlavolamů.

Koncentraci pozornosti lze rozvíjet u jakékoliv činnosti, i u jídla, slechovky, sebeobsluha – oblékání, hygiena…

Dítě by mělo mít vytvořeny potřebné podmínky, ve kterých dochází k rozvoji jeho soustředění. Pokud dítě vhodné podmínky nemá, je často nesoustředěné nebo neklidné.

Klidné prostředí, věnovat se pouze jedné činnosti, požadovat dokončení zadaného úkolu, dostatek odpočinku mezi činnostmi, dostatek pohybu na vzduchu.

1.1.2.3                       Oblast sluchového vnímání

1. Co je to sluchové vnímání

Skládání a rozkládání sluchových vjemů, zapamatování si informací a podnětů, které získá sluchovou cestou, rozpozná dlouhé a krátké samohlásky, tvrdost a měkkost souhlásek (Bednářová, Jiřina, 2010).

2. Proč je zralost sluchového vnímání důležitá pro školu

Sluch je prostředkem komunikace, ovlivňuje rozvoj řeči a tím i myšlení. V sluchové oblasti je třeba ověřit si slyšení samotné – vyloučit sluchové vady. Sluchové vnímání je podkladem správného čtení a psaní. Oslabení sluchového vnímání může značně ovlivnit vývoj řečových dovedností. Pokud dítě nezvládá sluchovou analýzu a syntézu, těžko pak vnímá obsah čteného textu, což vede k další chybovosti.

3. Jak podpořit sluchové vnímání v domácím prostředí

V domácím prostředí je vhodné zaměřit aktivity na  - dítě slyší slabiky, vytleskává je, rozlišuje délku slova, rozpoznává první, poslední hlásku slova. Sluchovou pozornost a paměť je tedy třeba trénovat při hrách a běžných aktivitách. Je vhodné zadávat úkoly na zapamatování si běžných pokynů. Mělo by zvládnout naslouchat vyprávění, povídání si, ale i poslech čteného. Je vhodné zadávat zapamatovatelné instrukce a pokyny k práci – pamatovat si pořadí úkolů, které má dítě vykonat.

Zařazovat hry Já si myslím.., slovní fotbal, na kukačku, orientace pouze sluchem, zábavné krabičky – pexeso pro uši, lokalizovat zvuk, na slepého, poznávání písní podle melodie, hledání chyby, tichá pošta, obrázky na počet slabik, písmenko nás probudí, předej vzkaz.

1.1.2.4                       Oblast zrakového vnímání

1. Co je zrakové vnímání

Rozliší figury v pozadí, rozliší detaily – rozdíly na obrázcích, spojování částí do celku, rozliší otočené tvary, horní - dolní, pravo – levé postavení, najde část z celku, přiřadí a pojmenuje odstíny barev, odliší shodné a neshodné dvojice  (Bednářová, Jiřina, 2010).

2. Proč je zrakové vnímání důležité pro školu

Zachycení a zpracování zrakových vjemů významně ovlivňuje čtenářské dovednosti. Zrakové vnímání je prostředkem k úspěšnému zvládnutí čtení a psaní písmen, slabik, slov, číslic a čísel. Důležitou schopností je soustředit se na potřebné zrakové podněty. Schopnost rozpoznávat předměty bez závislosti na jeho barvě, velikostí či umístění. Zvládnout vnímat písmena, číslice v pořadí, ve kterém jsou napsány. Zrakové vnímání by mělo být zaměřeno jak na celek, tak i na dílčí části celku.

Přesnost a zapamatování si zrakově vnímaných objektů významně ovlivňuje učení – umožní si pamatovat a vybavovat písmena, číslice

3. Jak podpořit zrakové vnímání v domácím prostředí

V domácím prostředí je vhodné zařazovat činnosti a aktivity na rozvoj zrakového vnímání – vyhledávání rozdílů, hledat rozdíly mezi podobnými předměty, puzzle, složitější skládanky, konstruktivní stavebnice – pracovat s jednoduchým návodem, překreslit nebo dokreslit obrázky, pexeso, divadélko – co je před, za, vedle, nahoře, dole.

Přikládání dvojic k sobě, diferencování barev, rozpoznávání velikostí, navlékání barevných korálků, jednoduché hlavolamy.

1.1.2.5                       Oblast prostorové a časové orientace

1. Co je to prostorová a časová orientace

Zná pojmy nahoře, dole, vpředu vzadu, vpravo, vlevo na vlastním těle, první, poslední, uprostřed, předposlední, poslední, před, za, denní režim  (Bednářová, Jiřina, 2010).

2. Proč je prostorová a časová orientace důležitá pro školu

Díky vnímání prostoru si dítě usnadňuje život. Uspořádává si okolí, orientuje se v prostoru. Pro utváření představ o prostoru dítě využívá hmat, zrak, sluch motoriku a řeč. Uvědomění si časové posloupnosti je důležité pro rozvoj sebeobsluhy a  samostatnosti, vede k chápání příčin a následků.

Dítě se lépe orientuje v textu – přepis, opis, je schopné uspořádávat číselné řady. Orientuje s v kolektivních hrách, pohybu. Jeho pohyby jsou koordinované při manipulaci s předměty. Díky vnímání času je schopno uspořádat pořadí – dny, měsíce v roce, jednotlivé děje. Orientuje se v hodinách a minutách. Chápe pořadí úkonů. Dokáže hospodařit s časem při učení.

3. Jak podpořit prostorovou a časovou orientaci v domácím prostředí

V domácím prostřední je třeba se zaměřit na činnosti: oblékání se, úklid hraček – co kam patří, konstruktivní stavebnice, hra na tělo – pravá, levá, nahoře, dole, seřadit činnosti dle posloupnosti – denní režim, kudy vede cesta do školky, k babičce, kde je kočka, auto..., pracovat s předlohovými obrázky – popis – kdo, kde, kdy, …

1.1.2.6                       Oblast matematických představ

1. Co jsou to matematické představy

Porovnává – stejně, méně, více, při odlišné velikosti a uspořádání prvků, o jeden více, méně, řadí – dle velikosti, třídí – pozná, co do skupiny nepatří, množství – vyjmenuje číselnou řadu, počítá předměty, vytváří skupiny do šesti, pojmenuje základní geometrické tvary  (Bednářová, Jiřina, 2010).

2. Proč jsou matematické představy důležité pro školu

Hrubá a jemná motorika, prostorová orientace, řeč a zrakové vnímání. Tyto oblasti jsou nedílnou součástí pro rozvoj matematických dovedností pro zvládnutí učiva matematiky. Manipulace s předměty umožňuje ucelenější vnímání. Při pohybování dítě získává prostorové představy, osvojuje si pojmy s uspořádáním prostoru – nahoře, dole, vpředu, vzadu, vpravo, vlevo, pod, nad, před, za, mezi, hned před, hned za, první, poslední, prostřední, předposlední, učí se odhadovat vzdálenost.

Pokud dítě správně vnímá prostor, lépe se orientuje v učivu geometrie a aritmetiky. Dítě je schopno vytvářet matematické pojmy, chápe pojmy méně, stejně, více, seřadí geometrické tvary, seřadí tvary od nejmenšího po největší dle různých kritérií.

3. Jak podpořit matematické představy v domácím prostředí

Jak může domácí prostředí oblast rozvíjet – obrázkové pracovní listy, knihy, pohybové hry s čísly do šesti, říkanka Prstíky, manipulace s předměty, třídění, řazení, seskupování, porovnávání, matematické pohádky.

1.1.2.7                       Řeč

1. Co je to řeč

Výslovnost, artikulační obratnost, slovní zásoba, smysluplně popíše, co vidí na obrázku, pozná a pojmenuje nesmysly na obrázku, interpretuje pohádku, definuje význam pojmu, tvoří protiklady, tvoří nadřazené pojmy, tvoří slova podobného významu, mluví ve větách, užívá všechny slovní druhy, mluví gramaticky správně, pozná nesprávně utvořenou větu, doplní slovo ve správném tvaru, přirozeně navazuje verbální kontakt, vede dialog, odpovídá na otázky, ptá se, řekne své jméno, příjmení, věk, bydliště (Bednářová, Jiřina, 2010, Zelinková, Olga, 2001).

2. Proč je řeč důležitá pro školu

Řeč má pro dítě ve vývoji  a škole mimořádný význam. Rozvíjí myšlení, učení a ovlivňuje kvalitu poznávání. Řeč slouží k dorozumívání a utváření sociálních vztahů a vazeb. Ovlivňuje postavení dítěte ve skupině. Řeč je úzce propojena s hrubou, jemnou motorikou, sluchem a zrakem.

Ve vývoji verbální komunikace hraje důležitou roli polykání a správné dýchání, dále sociální a zejména rodinné prostředí. Obtíže v komunikaci způsobuje nedostatek podnětů nebo také nesprávný mluvený vzor.

Prevence – včasná péče klinického logopeda – pravidelné cvičení a vyvozování hlásek.

Dítě rozumí instrukcím, pojmům, výkladu, vyprávění, sdělení, časuje, skloňuje, využívá řeč v praxi, má dostatečnou slovní zásobu.

3. Jak podpořit řeč v domácím prostředí

Rozvoj oblasti v domácím prostředí – správný mluvený vzor, dostatek podnětů pro komunikaci, verbální aktivita, poslech pohádek – převyprávění, vedení rozhovoru.

1.1.2.8                       Grafomotorika

1. Co je to grafomotorika

Úroveň jemné a hrubé motoriky, pohybová koordinace, správné sezení, správné držení psacího náčiní při psaní, uvolnění ruky a plynulost pohybů při psaní, obsahové provedení kresby (Bednářová, Jiřina, 2010, Zelinková, Olga, 2001).

2. Proč je grafomotorika důležitá pro školu

Kreslení má velký význam na osvojování psaní. Kresba poskytne informace o celkové vývojové úrovni dítěte v jednotlivých oblastech. Grafomotorická obratnost ovlivňuje psaní jednotlivých tvarů písmen, úhlednost, čitelnost písemného projevu. Ovlivňuje tempo písma.

3. Jak podpořit grafomotoriku v domácím prostředí

Rozvoj oblasti v domácím prostředí – dodržování správných návyků při kreslení, vybarvování obrázků, obtahování linií - plynulost, obsahová kresba, spontánní kresba, vizuomotorika – jednotažky, kontrola laterality.

1.1.2.9                       Sociální dovednosti

1. Co jsou to sociální dovednosti

Komunikace verbální i neverbální, přiměřené reagování na nové situace, adaptování se na nové prostředí, porozumění vlastním pocitům a sebeovládání, porozumění emocím a chování druhých lidí, objektivní sebepojetí, sebehodnocení, sebedůvěra, schopnost pracovat s ostatními, spolupracovat (Bednářová, Jiřina, 2010).

2. Proč jsou sociální dovednosti důležité pro školu

První zkušenosti s lidskými vztahy získává dítě v rodině a později v MŠ. Na sociálním vývoji dítěte se podílí mnoho faktorů, z tohoto důvodu jsou mezi dětmi v této oblasti rozdíly. Dítě se sociálními dovednostmi lépe navazuje kontakty, což přispívá k většímu sebevědomí, důvěře v sebe, samostatnosti, nezávislosti a rozvoji dalších schopností.

Dítě by mělo zvládnout odloučení od rodičů na delší dobu, umět se orientovat v novém prostředí, najít si své místo v novém kolektivu, být relativně samostatné, respektovat nové autority, nový způsob vedení, ovládnout spontánní impulzy – pohyb, hraní, mluvení a energii zaměřit potřebným směrem.

3. Jak podpořit sociální dovednosti v domácím prostředí

Rozvoj sociálních dovedností v rodinném prostředí – co máme společného, jak se dnes cítíš, tvoření pravidel, interaktivní hry, vhodná atmosféra, hra, komunikace, následky vlastního chování v určitých situacích, projevy empatií, smysl pro povinnost a odpovědnost – důsledky, udržovat pořádek ve vlastních věcech.

Zpracovala: Mgr. Kateřina KRÁLÍČKOVÁ, SP, VP